Druhy chilli paprik

Myslíte si, že má dnes pěstování chilli nebo zeleniny obecně nějaký smysl, pokud lze vše prakticky po celý rok zakoupit? Co člověku krom paprik takové pěstování může vůbec přinést?

Ladislav Kosina: S dovolením začnu druhou otázkou. Jednou ze základních potřeb člověka je se o někoho nebo něco starat. Spousta z nás má zkušenosti s tím, jak rády a intenzivně se ženy starají o své muže a cizí lidi o druhé. Činnost je to z určitého hlediska také terapeutická. Ženy sledují, jak jste díky jejich přičinění vedle nich zmoudřeli a stali se zodpovědnými otci a sousedé zase sledují jak bez jejich přičinění zkrášlujete svoje statky a daří se vám stále lépe. A protože se jedná o péči věru intenzivní a bezpochyby odbornou, dochází většinou do kritického okamžiku, kdy soused sousedovi nebo manžel manželce, popřípadě obráceně, jednoduše napálí. A paprika, ta mrška naše, ta zase hezky popálí. Jako rodič její se s ní celý její život pipláte, láskou ji zahrnujete a ona se kolikrát pro svou pálivost ani sníst nedá. Ale děti svoje taky nejíte, doufejme tedy. Protože, když sledujete, jak vám to malinké tak pěkně přes hlavu přerostlo, zjistíte, že ty strasti a trápení co přinesly byly vlastně radosti a požehnání.
A tak s nadsázkou kdoví. Jednoho dne až nám přestane fungovat euro a dojde ropa, budeme muset do rukou vzít motyčky. Ti, kteří nevědí k čemu je taková motyčka dobrá s nimi půjdou rozbíjet výlohy, aby získali poslední kousek sousta a hlady brzo pošli. A ti, kteří vědí k čemu taková motyčka může být dobrá se vydají na pole, přičemž začnou nepochopitelně a zuřivě kopat do země, aby přežili. Pak si dobrý pozorovatel pochválí, jak je příroda prozíravá, když i v době blahobytu nutí člověka k práci i učení. V okamžiku, kdy bude zapotřebí opravdové solidarity se hodí jak chytrá hlava tak šikovné ruce, ale především znalosti našich předků.


Čím je váš obchod s chilli semeny ojedinělý, proč by měli lidé nakupovat zrovna u vás? Co si myslíte, že se vám v obchodě daří a co myslíte že naopak ne?

Jiří Kosina: Ve světě obchodu a nátlakových reklamních kampaní se objevuje jedno vcelku zásadní klišé. Totiž, že každý prodávaný produkt, každý obchodník a každá služba je a musí být v pozitivním smyslu slova ta nej. Nejlepší, největší, nejskvělejší, nejpřesnější atd. atd. Snaha obchodníků o dosažení těchto přívlastků jejich produktů je logická a je logické aby zákazníky byla vyžadována. Obchodník však musí vědět, jakými nástroji těchto přívlastků dosáhne. Pokud neví a tápe, zákazník snadno jeho lživou reklamu vycítí a po logické úvaze ještě snadněji odmítne. Neskromně si mohu dovolit tvrdit, že hlavní prioritou našich lidí je odvést špičkovou práci ve všech oblastech činnosti. Tím pádem mohu ještě jednou neskromně tvrdit, že jedno malé nej máme a tím je slovo nejpálivější. Řekněte mi, kdo s lehkou myslí a čistým svědomím dnes nějaké nej umí nabídnout a to za zanedbatelných finančních podmínek? K druhé otázce asi toto. Semínko není běžný obchodní artikl. Má svá specifika přinášející výhody i nevýhody. Není to produkt, který po zakoupení někam instalujete a on bude bez vašeho přičinění fungovat sám. Našimi zákazníky tedy jsou lidé mající zájem o aktivní přístup k věci. Doufáme, že se nám daří lidi v jejich činnosti podporovat a iniciovat řekněme informačním servisem. Na druhou stranu ne všem lidem vždy dojde, nejčastěji začátečníkům, že zakoupení semínek je jakýsi závazek k vytrvalé a soustředěné činnosti, protože jedině tak člověk získá to, co ve finále sám požaduje. Zde jsme v křížku s lidmi, kteří kdysi ze lživých reklam uvěřili, jak si mohou koupit věc zaručující okamžité štěstí a kdesi cosi. V tomto ohledu jsou rezervy a čeká nás veliká výzva v lidech probouzet aktivitu a vytrvalý zájem, o kterém velice dobře víme a který čeká na ten správný podnět.
Co se nám poměrně daří je skloubit pěstování netradiční zeleniny, tedy něčeho co je tu s člověkem již po staletí a neprochází nějak významnými změnami a na druhé straně to jsou IT technologie, přesněji marketing šířený jejich prostřednictvím a toto odvětví prochází naopak neustálým a mohutným vývojem a přináší tak obsáhlou paletu možností jak se prezentovat. I přes zmiňované protiklady se tyto obory doplňují, kdy mezi zájemci o pěstování chilli paprik dochází ke sdílení informací, zkušeností, ale i samotných semen a to na celosvětové úrovni.

Proč někteří lidé jsou tak vášnivými pojídači chilli? Je skutečně tak výjimečné nebo je to něco jako droga?

Jan Kuřík: Jako děti jsme povětšinou drželi k pálivým paprikám odtažitý vztah a není úplně v souladu s čistou logikou pojídat něco čím si sami způsobujeme někdy poměrně silnou bolest.
Opravdu. Ač se to zdá čisté dětské duši nepochopitelné, chilli milujeme, protože je nám utrpení častým a věrným životním partnerem. Vždyť utrpení je opravdový hybatel dějin, tvůrce nejlepšího umění a poslední společník ve smrti. Přičemž, kdo by taková persóna byla? Mnoho statečných lidí překonává sentiment ze sebelítosti neskutečným nasazením sil do života. Ty je třeba obdivovat a napodobovat. My pojídači chilli se trochu vymlouváme. Jsme slabomyslní frajírci hledající vlastní obor, kde vynikneme svoji statečností. Nejsme umělci ani světci. Známe laciné filosofické zkratky tvrdící o jídle, že prostě chutná. Necháváme se zavalit přívalem koncentrovaných a rozličných emocí, které neumí poskytnout žádná jiná poživatina než chilli a život.
Chilli a život mají také společnou jednu další zdánlivě nesourodou úměru. Ač směšné, je jím potřeba rituálu. Nejedná se o umělé vychvalování. S jídlem máme hluboce zakořeněný dějinný soucit s trpícími zvířaty a rostlinami, které pojídáme. Vždy, pokud byl člověk člověkem, uspořádal na počest těchto zvířat a rostlin veselici nebo slavnost vesnickou zabíjačkou, poslední lečí, dožínkami, řečeno rituály napříč kulturám. Také dnes dodržujeme podle významu tradice slavnostních hostin, večeří, rautů i nespoutaných žranic. Dávno si však civilizovaný člověk odnaučil vnímat fakt, že musí zabít aby přežil. Kupuje části mrtvých těl a organizmů jako výrobky, je odpoután chápat utrpení jako nedílnou součást vlastního života, bezprostředně ovlivňující podstatu bytí. Chilli nás v hluboké podstatě věci vrací na zem. Přináší porozumění, připomíná jídlo tím čím je bez falešných lákadel. Utrpením a darem.