Druhy chilli paprik

Tabákový výluh proti mšicím

 

Co je dobré vědět o mšicích

Při ochraně paprik a obecně rostlin proti škůdcům je vždy nejdůležitější znalost životních cyklů toho kterého škůdce, abychom předcházeli napadení. Asi jako pro člověka základní hygienické návyky, mytí rukou a nestrkání prstů k ústům, zabraňuje většině nemocem, může kombinace jednoduchých kroků značně omezit použití chemických prostředků. Prohlédněme si mšice, zásadního a asi nejčastějšího škůdce blíže, který není tak jednoduchý a hloupý jak se nám může zdát.

• Mšice přezimují jako vajíčko na starých spadlých listech rostliny. Odstraněním z místa pěstování těchto listů značně snižujete intenzitu prvního jarního napadení!
• Vylíhnuté nymfy mají křídla a než vyzrají v dospělou samici trvá to přibližně 7 až 10 dní.
• Dospělé samice žijí 21dní, rozmnožují se bez oplodnění a rodí přímo nymfy, takže se reprodukce tímto značně urychluje.
• Jedna samice je schopna vychovat 250 dalších samic, přičemž za příhodný rok se odchová až 30 celých generací. Jste schopni spočítat kolik potomků na podzim může mít jedna jarní samice? Populační dynamika mšic je neuvěřitelná a věřte nebo ne, už při čtvrté generaci můžete mít z jedné samice ve skleníku 1,5x více obyvatel než je počet obyvatel ČR!
• Dospělé mšice žijí v koloniích, většinou (odvislé od druhu) na spodní straně listu. Živí se sáním šťáv z listové buničiny. Způsobují tak mechanické poškození listů, rostlinu tím oslabují a vytváří otevřenou ránu, která je příčinou dalších chorob zasahujících pletiva i v celé rostlině. Častou kontrolou spodní části listu odhalíte kolonii mšic včas. Včasné odhalení škůdce je základ úspěšné ochrany rostliny!
• Mšice přijímají více rostlinných šťáv než sami spotřebují a vyloučené přebytky se nazývají medovice. Ta je energetickým zdrojem spousty hmyzu např. včel a mravenců, ale také hub. Pokud je medovice viditelně černá od plísní (tyto plísně se živí výhradně medovicí), je to známkou přemnožení mšic, ačkoli mšice sami se daného listu vzdaly, tedy důvod k vašemu zákroku.
• Narazíte-li na dospělou samici s křídly (nikoli nymfu), jedná se o přemnožení! Samicím rostou křídla pouze v případech, kdy kolonie vyčerpala vlastní zdroj a je třeba najít nové zdroje.
• Máte-li ve skleníku mravence, svědčí to o přítomnosti mšic. Nenechte se uchlácholit argumentem, že mravenci loví mšice, aby nakrmili své hladové masožravé larvy. Mravenci žijí se mšicemi v tzv. mutualismu tedy vzájemné výpomoci. Dospělý mravenec je cítit po medovici, protože si vypěstuje závislost na sladkém. Za odměnu pracovního nasazení mšic mravenec sehraje důležitou roly při dokončení ročního cyklu života mšice. Při ochlazení na podzim se vyvinou samečci, kteří oplodní samice a ty následně nakladou vajíčka na list. Mravenci určitý počet vajíček uschovají ve své kolonii a zjara je hezky rozmístí na vaše předpěstované, krásné rostlinky. Vaše ochranná opatření tedy musí soustředit pozornost i na mravence!
• Preventivním opatřením v boji proti mšicím může být mimo jiné nasazení predátorů. Můžete vypustit slunéčko sedmitečné nebo vosičku Aphidius colemani, ale pozor! Mšice, při své smrti produkují feromon, kterým kontaminují predátora. Tento feromon pak vycítí do nějaké vzdálenosti žijící mšice, kteří ho identifikují jako hrozící nebezpečí a prchají. Nespoléhejte tedy pouze na jeden způsob ochrany, vždy je nejlepší ochranné metody kombinovat!
• Chemické postřiky jsou účinné pouze v případě, že správně identifikujete daný druh mšice. Druhů mšic existuje nespočet. Každý druh je víceméně odolný k jiné chemické látce a navíc, při nesprávném dávkování si mšice rychle odolnost vybudují. Je nutno si položit otázku při použití extra účinných insekticidů. Copak je to za dobrotu, která tak pěkně ničí vše živé? Považujete-li použití insekticidů za nezbytné, aplikujte v co nejdelší možné době před nasazením plodů rostlinou, aby případná rezidua nezničila vše živé i ve vašich střevech.
• Nabízí se i jedna přírodě šetrná alternativa, kterou je tabák a o které níže.

 

Tabákový výluh proti mšicím

Návod na tabákový výluh proti mšicím

• 150g tabáku rozmícháme ve 3 litrech vody, za občasného míchání vaříme pod pokličkou nejméně 1 hodinu.
• Po uvaření nám zbyde zhruba 2,5 litru tmavě hnědé zapáchající tekutiny, kterou přecedíme přes jemné sítko (punčochu, gázu, prostěradlo).
• Tímto výluhem naplníme postřikovač a rozředíme 1:1 a stříkáme na zasažená místa mčicemi. Při většim napadení rostliny papriky je lepší použít 100% koncentrovaný roztok, účinek bude rychlejší.

TIP: Do výluhu přidejte kapku jaru (vůči rostlinám nešetrné). Šetrnější metoda může být rozvařený nastrouhaný plod kaštanu, nebo mydlice lékařské, co by smáčedla (Smáčecí přípravky – povrchově a kapilárně účinné látky mající značnou smáčivost, schopnost ve formě vodných roztoků vytvářet souvislou tenkou kapalinovou vrstvu na hydrofobním povrchu tuhých hmot a rychle pronikat do pórů látek. Účinnou chemickou složkou smáčedel jsou některé saponáty.) Způsobují tedy lepší přilnavost snížením povrchového napětí kapaliny a delší působení na listu po postřiku.

V tabáku je obsažen pyridinový alkaloid, který je pro listožravý hmyz toxický. Stačí si tedy jen připravit tabákový výluh a stříkat postižená místa mšicemi (listy, stonky). Během 2 dnů po aplikaci jsou mšice minulostí! Zdá se to až neuvěřitelné viďte? Pokud stále nevěříte prohlédněte si níže uvedené fotografie, které pochází z naší domácí sbírky.

Pokud máte zájem o koupi semínek tabáku selského: Tabák selský (Nicotiana rustica) | 250 ks semen

Kolonie mšice na rostlině papriky (Aphidoidea) - před postřikem tabákovým výluhem

Kolonie mšice na rostlině papriky (Aphidoidea) - druhý den po postřiku tabákovým výluhem

Kolonie mšice na rostlině papriky (Aphidoidea) - třetí den po postřiku tabákovým výluhem

Mrtvá mšice (Aphidoidea)

Některé druhy mšice při detailnějším zkoumání vypadají opravdu hrozivě.